:: lcd monitory :: LG :: notebooky acer :: lcd televize :: lcd televize :: Samsung :: LG :: lcd televize :: lcd televize :: lcd televize :: LG :: Internetové obchody NAKUPUJEM.cz
LCD monitory

LCD monitory

Nejširší nabídka LCD monitorů - pohodlný nákup se zárukou
Doprava LCD po celé ČR! LG, Samsung, Acer, Philips, Asus, Benq
Jak nakupovat   FAQ   Splátky   Jak vybírat LCD monitor   Slovníček LCD   Srovnání a recenze LCD   Doprava   Záruka   Kontakt
Přihlásit : : Nový zákazník


Vyhledávání
 
 
 
 

Kategorie
  LCD monitory
LED monitory
LCD s TV tunerem
LED s TV tunerem
3D monitory
LCD úhlopříčka 17"
LCD úhlopříčka 19"
LCD úhlopříčka 20"
LCD úhlopříčka 22"
LCD úhlopříčka 23"
LCD úhlopříčka 24"
LCD úhlopříčka 26"
LCD úhlopříčka 30"
LCD úhlopříčka 32" a více
Příslušenství k LCD
Touchscreen LCD (dotykové)

 
 

Výrobci monitorů
  Acer
Acer


AOC
AOC


Asus
Asus


BenQ
BenQ


Dell
Dell


Eizo
Eizo


Fujitsu Siemens
Fujitsu Siemens


Hewlett Packard
Hewlett Packard


Hyundai
Hyundai


iiyama
iiyama


LG Electronics
LG Electronics


Nec
Nec


Ostatní
Ostatní


Philips
Philips


Prestigio
Prestigio


Samsung
Samsung


ViewSonic
ViewSonic


 
 

Jak vybírat LCD monitor?
 
Jak vybírat LCD monitorProč dát přednost LCD
LCD versus CRTPrincip LCD
Reklama:

LCD versus CRT monitory

V tomto duelu budou proti sobě stát dva soupeři s odlišným původem. Zatímco běžné CRT obrazovky se používají u počítačů už dlouho, LCD monitory se dostaly ke klasickým stolním PC teprve nedávno a jejich původem jsou notebooky a některá spotřební elektronika. V následujícím článku se budeme věnovat nejprve principu fungování CRT obrazovky a parametrům, které bychom u monitorů neměli opomíjet, poté stručnému principu fungování LCD obrazovky (více se dočtete v sekci "princip LCD") a důležitým věcem, které bychom neměli zanedbat při výběru LCD monitorů. Na závěr shrneme výhody a nevýhody obou technologií a pokusíme se osvětlit správnou volbu pro daný druh koncového uživatele.

  • CRT aneb klasický monitor


  • Abyste správně pochopili všechny souvislosti, je vhodné pochopit, jak funguje klasický CRT (Cathode Ray Tube) monitor. Zjednodušeně řečeno, obraz na něm vzniká pomocí vysílání 3 elektronových paprsků ze tří elektronových děl, které jsou usměrňovány pomocí elektromagnetického pole vychylovacích cívek. Paprsky pak dopadají na stínítko (což je vlastně součást vzduchoprázdné obrazovky) potažené fosforem.

    Elektrony díky usměrnění dopadají přesně na určené místo, které se na určitou chvíli rozzáří. Obrazovka je tedy neustále znovu a znovu rastrována pomocí paprsků takovou rychlostí, že naše oči většinou nejsou schopny rozeznat nějakou neplynulost (rozumějte překreslování) v tvorbě obrazu, který se tedy jeví stabilní. Barvy vznikají pomocí osvitu mnoha RGB (Red, Green a Blue) bodů na obrazovce, které leží velice blízko u sebe (pro lidské oko splývají). Pomocí těchto 3 základních barevných složek je schopna obrazovka syntetizovat prakticky jakoukoliv barvu (v rámci kvality vnímání očima běžných smrtelníků).

    Ještě jedna "drobnost" však schází v naší teoretické omáčce. Aby se dosáhla požadovaná ostrost (přesnost) obrazu, musí elektronový svazek před osvitem bodů obrazovky projít několika mřížkami. Jednak je to Wheneltův válec, který má vzhledem ke katodě záporný potenciál. Elektrony jsou tedy od něj odpuzovány a přes něj projde jen jejich požadované množství. To je ovlivněno napětím na válci (čím vyšší, tím méně elektronů prochází).

    Elektrony jsou po průchodu Wheneltovým válcem naopak přitahovány mřížkami s kladným potenciálem. Ty umožní paprskům projít až na stínítko obrazovky. Mřížky mají tedy kladný potenciál, který je čím dál (od válce) vyšší. Mezi těmito mřížkami jsou ještě další dvě velice důležité - jedna pro ostrost a druhá pro konvergenci obrazu. Když elektrony proletí touto spletí "mřížek-usměrňovačů", jsou prakticky na konci cesty. Poté se již jen paprsky setkají na masce obrazovky, odtud se odrazí směrem na své luminofory, které se tak rozzáří a vznikne tak konečně obraz na stínítku.

    Princip CRT monitorů
    Schématický obrázek principu CRT monitorů


    Kvalita obrazovek se samozřejmě časem vyvíjela. Od monochromatických, kdy stačil jeden elektronický paprsek k vykreslení obrazu až po dnešní barevné obrazovky (Delta, Inline, Trinitron, Flatron, Quntrix, QuintrixF a další). Například u obrazovek Trinitron jsou luminofory naneseny v řadě za sebe. Překonaným typem je Delta obrazovka s luminofory nanesenými do kruhu. Z tohoto důvodu nebyly obrazovky zcela ploché a jejich geometrie byla tedy horší. Nyní, když jsme se konečně prokousali přes technologickou omáčku, se můžeme bez obav pustit do rozebírání (ne)výhod CRT monitorů.

  • Parametry určující kvalitu obrazovky


  • Začněme základním obchodním rozlišovacím parametrem - úhlopříčkou. Ta není udávána jako skutečná (viditelná), ale jen jako vzdálenost dvou protějších nejvzdálenějších bodů obrazovky. Jako příklad - viditelná úhlopříčka u 19" CRT monitorů je maximálně kolem 18". Dnes se reálně vyplácí uvažovat o některém z lepších 19" monitorů i k běžnému počítači. Nejlevnější postačující "devatenáctky" jsou k dostání již okolo 5000 Kč včetně daně. Ovšem jak praví známé pravidlo - nejen na velikosti (obrazovky) záleží :-)

    Důležité jsou také vlastnosti obrazovky, které se liší od výrobce k výrobci. Jedna z určujících je obnovovací frekvence obrazu. Ergonomické frekvence u monitoru začínají někde nad 85 Hz (včetně). Při nižších hodnotách obraz viditelně "bliká", což je rušivé zvlášť pokud u monitoru prosedíte dlouhé hodiny či celé dny. Vyplatí se usilovat o co možná největší obnovovací frekvenci v rámci možností. Moje osobní zkušenosti hovoří (alespoň) o "100 Hz ideálu", ačkoliv i při 85 Hz se dá monitor sledovat dlouhé hodiny.

    Na další parametr si však již tolik lidí pozor nedává. Frekvence řádkového rozkladu - tj. horizontální frekvence - udává maximální zobrazitelný počet linek za sekundu. Při běžném rozlišení 1024x768 musí monitor vykreslit 768 řádek. Za jednu sekundu se však obraz při obnovovací frekvenci 85 Hz obnoví 85x. Tj.: 85x768 = 65280 Hz - tedy 65,28 kHz. Horizontální frekvence monitoru zobrazujícího rozlišení 1024x768 při obnovovací frekvenci 85 Hz musí být nejméně 65,28 kHz. Pokud je výrobcem udávaná hodnota nižší, musí se tvořit obraz prokládaně (tzv. "interlaced"). Nejprve se nanesou sudé řádky a poté liché. Jenže při určitých změnách obrazu dochází ke zpozorování skutečné frekvence obrazu, která je díky prokládání poloviční.

    Parametrem, který se u obrazovek běžně udává, je šířka pásma. Tj. celkový počet bodů, které je monitor schopen za sekundu vykreslit. Příklad (rozlišení x obnovovací frekvence) - 1024 x 768 x 85 = (přibližně) 66,85 MHz. Čím je tato hodnota vyšší, tím kvalitnější elektroniku v monitoru máte. A čím kvalitnější je elektronika, tím věrnější obraz logicky vzniká. Existuje totiž jev, kdy se při zvyšování kmitočtu obrazu zhoršuje jas a kontrast jednotlivých zobrazených bodů. K eliminaci je vhodné vlastnit monitor s velkou šířkou pásma.

    K zahození také rozhodně není údaj o velikosti (rozteči) luminiscenčních bodů. Tento parametr se udává v desetinách mm a platí jednoduché pravidlo: "čím méně, tím lépe". U současných monitorů je tato hodnota běžně okolo solidních 0,25 mm.

    Trošku jiné parametry udávají standardy (normy) jako TCO2003 apod. Podle nich se dá zjistit míra vyzařování škodlivého magnetického záření, ale také recyklovatelnost použitých materiálů a celková ekologická (ne)závadnost. Většina současných monitorů splňuje TCO99, které značně omezuje míru vyzařování. Rozhodně není nutné pořizovat k modernímu CRT monitoru polarizační filtr, jediným výsledkem bude méně kvalitní podání obrazu. Ovšem docela ideální CRT monitor (pro lidské zdraví) není možné vyrobit. Proto je tu jeho konkurence - LCD, kterou si podobně rozebereme za moment...


  • Intermezzo - pozor na grafickou kartu


  • Kvalitu obrazu může ovlivnit také (ne)správná volba grafické karty. Rozhodně viditelný je rozdíl mezi 2D obrazem GeForce 2 MX a například GeForce 4 Ti. Stejně tak, jako je viditelný rozdíl mezi GeForce 4 Ti a Radeonem 9800 od ATI nebo nějakou grafickou kartou od Matroxu (ten je dokonce všeobecně vnímán jako nejkvalitnější). Ale to bychom zbytečně zjednodušovali. Pravdou totiž je, že výsledná kvalita 2D obrazu záleží především na výrobci grafické karty a méně už na výrobci konkrétního grafického čipu.

    Zásadní problém je v tom, že obraz vychází z grafické karty kódovaný jako digitální signál, avšak klasický monitor dokáže pracovat pouze se signálem spojitým, neboli analogovým. To znamená, že se signál musí převádět z digitálního na analogový. K tomu slouží RAMDAC převodník (Random Access Memory Digital-to-Analog Converter). Součástí RAMDAC je SRAM pro uložení barevné mapy a tři DAC konvertery. Jeden pro červené, jeden pro zelené a jeden pro modré elektronové dělo v monitoru. Každý výstupní signál musí splňovat náležité normy. A právě v tom je kámen úrazu.

    Mnoho výrobců grafických karet se uchyluje k tomu, že na karty montují sice levnější, ale podstatně méně kvalitnější RAMDAC převodníky s horšími výstupními filtry, které mají hodně daleko k tomu, aby splňovaly nějaké normy. V praxi je taková karta prakticky nerozeznatelná od té normální a to až do okamžiku, kdy se uživatel rozhodne použít nějaké vyšší rozlišení. Obraz se pak náhle stane nejasným, jakoby rozmazaným a na monitoru se často objeví jev, nazývaný jako moiré. V případě kvality 2D obrazu tedy nezáleží ani tak na výrobci 3D čipu, jako na samotném výrobci grafické karty.

    I z tohoto důvodu se začíná prosazovat digitální výstup DVI (DVI-I), jenž je zkratkou pro Digital Visual Interface. Obraz pak není nutné konvertovat z digitálního na analogový a k přenosu obrazu se používá TMDS protokol (Transition Minimized Differential Signaling).

  • LCD - sexy ergonomické nádobíčko


  • Na první pohled může vypadat technologie zobrazování pomocí displaye z tekutých krystalů jako vytržená z románu science-fiction. Opak je ale pravdou, základy této technologie sahají až na konec 19. století, kdy došlo k objevu principu tekutých krystalů (ačkoliv první experimentální obrazovka vznikla podstatně později - v roce 1968). Zpočátku sahaly možnosti využití jen do omezeného okruhu výrobků (kalkulačky), ale s razantním nástupem notebooků se však začala pozice displayů s tekutými krystaly výrazně zlepšovat. Další, ještě razantnější vzestup LCD přišel s rozmachem různých druhů spotřební elektroniky, mobilními telefony apod. Nás bude samozřejmě zajímat především využití obrazovky z tekutých krystalů jakožto monitoru k desktopovému PC.

    Základ obrazu zde není tvořen zářením z katodových trubic jako u CRT. "Zářičem" je zde fluorescentní trubice po straně displaye (může jich být 1-4). Z nich se světlo rozvede pomocí světlovodivého panelu rovnoměrně přes celou obrazovku. Fotony postupují přes polarizační filtr, vrstvu s tekutými krystaly a další polarizační filtr. Vrstvy polarizačního filtru jsou orientovány stejně jako jsou natočeny drážkované destičky u vrstvy LCD. Světlo při průchodu přes polarizační filtr změní svůj charakter. Přes první filtr totiž projdou jen rovnoběžné vlny. Struktura tekutých krystalů dále světlo natočí tak, že projde i přes druhý polarizační filtr, který je vůči prvnímu otočen o 90°. Normálně by světlo při průchodu dvou polarizačních vrstev vzájemně pootočených o 90° neprocházelo, ale vše funguje právě díky vrstvě z tekutých krystalů.

    Toť krátce popis stavu tekutých krystalů, kdy do této vrstvy není přivedeno napětí. Tento stav je "světlu propustný". Naopak - pokud přivedeme napětí do LC vrstvy (Liquid Crystals - tekuté krystaly), dojde k přesměrování krystalické struktury nikoliv podle původních drážek, ale podle směru proudu. Tím se světlo přestane natáčet tak, aby mohlo projít polarizační vrstvou nad strukturou LC - světlo tedy neprochází. Velikostí proudu přivedeného do struktury LC můžeme regulovat úroveň jasu. U TFT displayů je ke každému krystalu připojen samostatný transistor, který určí, zda a jak moc má jednotlivý pixel na obrazovce svítit. Vše samozřejmě pomocí napětí přiváděného na konkrétní bod vrstvy LC. Současné monitory této konstrukce dosahují solidních parametrů obrazu - slušné doby odezvy (12 a méně ms) a vysokého kontrastního poměru (okolo 700:1).

  • Složitější výroba a další úskalí


  • Stinnou stránkou TFT je složitost výrobního procesu. Není vůbec snadné umístit tolik tranzistorů na plochu celé LC vrstvy. Jednoduchým výpočtem se odvodí jejich počet: v rozlišení 1024x768 = 768.432 bodů x 3 (tři základní barvy RGB) = 2.359.296 (nutných tranzistorů). To vše na ploše 15" obrazovky. Musíte si uvědomit, že tranzistory nemohou být vyráběny "jednoduše" na křemíkových plátech jako u procesorů. Jejich produkce probíhá výkonným laserem - tranzistor po tranzistoru.

    Náklady na výrobu jsou tedy vyšší a existuje možnost existence tzv. "dead pixelů", tedy nefunkčních - "mrtvých" bodů na obrazovce. I když je pravda, že v poslední době se tuto nepříjemnost daří výrazně eliminovat, vzhledem k tomu, že se výrobní proces neustále zdokonaluje. Existují i další technologie více či méně podobné této: IPS (Super-TFT) a MVA. IPS mají sice širší pozorovací úhel, avšak mívají obvykle (ne vždy) větší dobu odezvy. Případné mrtvé body na obrazovce nezáří bílou barvou, ale jsou sytě černé, takže když už nějaký ten mrtvý pixel už budete mít, nebude tak vidět.

  • Srovnání kladů a záporů CRT vs. LCD


  • Konečně se můžeme pustit do porovnání obou technologií využitých při tvorbě obrazu:

    CRT monitor

    + výhodnější cena
    + vysoký kontrastní poměr
    + téměř nulová doba odezvy
    + méně zubaté diagonály
    + věrohodné podání barev
    - vyzařuje elektromagnetické záření (více škodí zdraví)
    - nemusí mít perfektní geometrii obrazu
    - náchylnější k odleskům
    - CRT monitor je dost velký, těžký a oproti LCD nevzhledný
    LCD monitor

    + téměř žádné emise škodlivých záření
    + menší spotřeba el. energie
    + sexy design - je lehký, skladný a zabírá malo místa na stole
    + dokonalá geometrie obrazu (vychází z principu konstrukce)
    + klidnější obraz (méně namáhá oči), bez "blikání"
    + údaj o viditelné úhlopříčce (15" LCD mívá jen o něco menší obraz než 17" CRT, stejně tak i 17" LCD než 19" CRT a 18" než 20" CRT apod.)
    - menší věrohodnost podání barev (pro běžné použití nerozeznatelné, LCD neumí zobrazit 24bitové barvy, což vychází z principu této technologie)
    - zubatější diagonály
    - delší doba odezvy (jako hráč neberte LCD s více než 16 ms)
    - menší pozorovací úhel (s větší změnou úhlu pohledu se mění i podání barev, záleží na jednotlivém LCD monitoru, jak velký bude pozorovací úhel)
    - u některých LCD nižší kontrast (u lepších modelů je vše OK, berte minim. 350:1)
    - LCD monitor může obsahovat vadný pixel
    - vyšší cena


  • Kdo z koho?


  • Prognózy firem vyrábějících monitory hovoří jasně - časem bude LCD nahrazovat klasické CRT monitory. Již v současnosti můžeme sledovat neustálé klesání cen za monitory z tekutých krystalů. Parametry, jakých dnes dosahují kvalitní LCD monitory, jsou celkem zajímavé i pro hráče. Doba odezvy pod 12 ms již bývá dostačující pro poskytnutí solidní rychlosti obnovování obrazu.

    Hlavním důvodem pro koupi LCD monitoru však zřejmě stále zůstává jedna podstatná věc - ergonomie. Display z tekutých krystalů tvoří neblikající, jasný a geometricky pravidelný obraz. Navíc nevyzařuje téměř žádné škodlivé elektromagnetické emise. Pro člověka, který tráví denně hodiny a hodiny u počítače je tedy rozhodně výhodné vážně uvažovat o koupi LCD displaye.

    Vzhledem k cenám kvalitních LCD panelů se domnívám, že čeští hráči budou ještě nějaký ten pátek tíhnout spíše ke klasickým CRT monitorům. Důrazně ale nedoporučuji šetřit každou korunu a ať už se rozhodnete pro LCD nebo CRT monitor, šetříte jedině sami na sobě. Nejlevnější 17" a 19" CRT monitory skutečně nejsou příliš vhodné pro časté používání. Také nejlevnější LCD displeje mohou být vyloženě nešťastnou volbou. Peníze investované do monitoru se vám totiž zhodnotí v podobě pevnějšího zdraví, menší únavy při práci s počítačem a lepšího požitku z obrazu, jemuž jste vystaveni při práci, hraní, surfování, tvorbě grafiky... zkrátka a dobře - neustále. Navíc je monitor nejméně často upgradovanou částí počítače, takže jeho volba ovlivní vaši práci na delší dobu.

    Pokud vám jde především o image vašeho PC a o co nejmenší zdravotní dopady spojené s jeho každodenním užíváním, pak bych vám vřele doporučil investici do monitoru s obrazovkou s tekutými krystaly se solidními parametry.

    Zdroj: Tiscali Games

     
     

    Akční ceny
     

     
     

    Nepřehlédněte
     
    Báječné ceny LG monitorů

     
     

    Kontakt
       
     

    Vytvořil COMPUTERWEB :: All rights reserved © 2019
    MONITORY-LCD - Široká nabídka LCD monitorů za nízké ceny.
    Internetové obchody - LCD monitory LG a LCD televize | sitemap.xml